Jdi na obsah Jdi na menu
 


 Sportovní den 3 – 2.červenec  

 Tenhle den si pamatuji úplně přesně, protože pro mě se stal 3. Sportovní den  prvním. Byla jsem doma a najednou mi začal zvonit telefon a já jsem ho jako  vždy vtipně nemohla najít. Když jsem ho ale objevila, ukázalo se mi úplně  neznámé číslo a telefon začal zvonit znovu. Tohle číslo jsem ale moc dobře znala  a tak s vědomím, že budu mluvit se ségruš, jsem telefon zvedla. Opak byl ale  pravdou a mluvila jsem s hlasem, který se opravdu ženskému nepodobal. Nejdřív  se mě zeptal, proč mu neberu telefon, tak jsem musela vysvětlovat, jak jsem ho  nemohla najít a že to nebylo schválně. Pak mi řekl, ať sebou pohnu a vezmu si na  sebe něco sportovního a ať jsem za 5 minut dole. No, moc jsem nevěděla,co si  myslet, ale uposlechla jsem příkaz onoho hlasu nepodobajícímu se ženskému.

Za 5 minut jsem tedy byla dole, kde stál nějakej modrej peugeot (né ,dělam si  srandu:-D stál tam delfínek samozřejměJ) a v něm ségra, Ony a Tony..?

 Onyho jsem znala, ségru taky, ale Tonyho jenom z vyprávění od ségry a pak  z Kalíšku, kde jsem byla s Nikou a Ondrou a s jejich známýma a Tonyho jsem jenom zahlídla. Přesto mi připadal jako kovboj, což teď moc nechápu.:-D

Nastoupila jsem tedy do auta, kde mi bylo řečeno, že se mi odedneška změní  život, protože má Tony moje číslo. Moc vážně jsem to tedy nebrala, ale nic jsem  radši nenamítala. Pak jsme se rozjeli a dorazili jsme na opravdu k od našeho bytu  vzdálenému domu. Tam jsme vyskákali z auta vešli dovnitř. Tam už seděl Happy  a Lůca. To byli další dva lidé, které jsem vůbec neznala. Uvnitř nebyl zrovna pořádek, ale to já jako starej bordelář chápu a tak mi to nedělalo problém. Najednou se kluci zvedli a šli ven sestavil stůl na stolní tenis, tedy pinecJ.

No a venku se začalo hrát.. Verča a Ondra šli k Happymu do pokoje, kde se dívali na nějaký film a já jsem zůstala s Lůcou v kuchyni, tak jsme si tam chvilku povídali. Pak přišel Tony, kde se zase jako flákáme, že máme jít hrát a že je přece sportovní den, tak ať sportujeme a neválíme se. Tak jsme tedy vstali, ale jenom já a Lůca.

Pinec zrovna dobře neovládám, hrála jsem jenom párkrát v životě a to na tělocviku, kde se spíš snažíme jeden trefit druhého. Navíc jsme o nic nehráli, což se na území Tonyho a Happyho nedělo. Vždy, když někdo prohrál nebo vyhrál tak mu byl přiřazen panák čeho si vybral (ke konci už byla jenom Finská vodka, takže už bylo nalito předem, protože vše ostatní se vychlastalo), takže pili prakticky všichni, protože když se hrálo ve dvou, tak aby nepil jenom jeden žejo..:-D

Když už byla skoro tma, přišla Verča a Bobas. Bobas byl další člověk, kterého jsem neznala a Verču jenom od vidění.

No a hrálo se dál.. Na chvíli se přidal i Ony a ségruš, ale potom usoudili, že mají hlad, atak šli k nám domů se najíst s tím, že až se nají, tak se vrátí.

Poté se všichni nějak přesunuli dovnitř ke stolu v kuchyni, kde jsme začali rozbalovat různé vůbec neprošlé výrobky. Našli jsme takové, jako například zpocenou a orosenou bonboniéru, která měla na sobě obláčky pistácie (plísně). Pak jsme objevili žvýkačky s tetováním. No a to byl konec, protože jsme vyrobili sice provizorní, ale velmi vynášející „Kérovací salon“. Nejdřív si každý nechal dobrovolně lípnout jednu nebo dvě kérky, ale nakonec se to zvrtlo ve válku, kdy měl každý v ruce přichystanou nálepku a čekal na vhodnou příležitost jí po někom mrsknout. Když už jsme byli pokérovaní úplně všude a už jsme vážně neměli kam, odnesl to jídelní stůl, na kterém jsou kérky dodnes. Ale malých tetování bylo tolik , že jsme je začali třídit na kupičky podle obrázků. Byly tam takové jako například pavouci, růže, různí panáčci s srdíčkama apod..

Pak už zbyl jenom Happy, Lůca, Tony a já. Usoudili jsme, že ven hrát už asi nepůjdeme, atak jsme se šli dívat na Noc v Roxbury. Mezitím se pořád něco pilo, buď kola, vodka nebo vodka s kolou:-D. V půlce filmu mužské části vyhládlo, atak jeli na Shell pro nějaké jídlo. Vrátili se za chvilku s bagetami a sendviči. Přesně si pamatuji, jak Tony vešel do pokoje s tím jídlem a radostně mi podal jeden sendvič s tuňákem, že mi ho koupil, ať nemám hlad. Bohužel, nejím ryby:-D

Mezitím už končil film, takže se připravoval další, ale to už nevím, jak se jmenoval, ale byl to horor. Pozorovala jsem hodiny.. byla jedna, dvě… Vzpomněla jsem si na Ondru a ségru a říkala jsem si, že už se asi nevrátí.. A taky se nevrátili.. Pak jsme pouštěli další filmy a okolo té čtvrté hodiny ranní jsme vytuhli. Už mě vzbudil jenom Tonda, který mi podal ruku, ať jdeme spát. Jenom si pamatuji, jak jsem zapadla do postele celá pokérovaná a usla jsem.. J

BarčínaJ

 /// to psala Barunka :-))))

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky kamarádi :-)

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář